Srpen 2012

Život se navrací do normálu, ale fraška s botama pokračuje

29. srpna 2012 v 12:39 About Me
Ahoj, věřím, že alespoň pár z Vás si vzpomíná na můj příběh o botách, kdo ne, nebo kdo článek nečetl link > zde.
Boty jsem tedy vrátila s tím, že chci peníze složenkou. Na to, aby peníze poslali, mají celých 30 dní. Bohužel je to po třiceti dnech už nějaká doba a peníze jsem stále neviděla. Proto jsem to tedy začala konečně řešit. Hned ráno jsem volala na infolinku, kde je problém. Madam mi řekla, že se spojí s reklamacemi a abych jí zanechala číslo, že mi do 15 minut zavolá. Zavolat mi měla v 11:30. Zkoušela jsem tedy volat já, ale nikdo to nezvedal. Volala jsem už asi 10x, 2x měla obsazeno, zbytek prostě nezvedá a asi zvedat nebude. Nevím, co mám tedy dělat. Jediné co mě napadá je, že až babča ve 14:00 příde, zkusím zavolat z jejího mobilu, jestli mi teda zvednou jiné číslo. Ale jsem opravdu nasraná, protože tohle jednání mi nepříde normální. Alespoň má zavolat, že to bude trvat dýl, když ani to ne, má to kurva zvednout! Omlouvám se za sprostá slova, ale jsem vážně vytočená.
Ponaučení: Nikdy nic neobjednávej z bezvasport.cz !!!!!!

A teď co se týče mého života obecně. Jak jsem již psala v nadpise, začíná se vracet do normálu. S přítelem jsme si vše s klidnou hlavou vyjasnili a teď už jen urovnáváme chyby. Zkoušíme se vídat jako když jsme spolu začínali chodit a celkově vidím, že chování nás obou je trochu jiné. Zase si vážíme naprosto každé vteřiny, kdy spolu jsme! :)

Za chvíli konec prázdnin a já se na učeí ani nekoukla, né že bych to jindy o prázdninách dělala, ale tenhle rok mě čekají trochu děsivé praxe a já měla v plánu pořádně se na ně připravit. No, praxe je prej mnohem účinnější než teorie, takže ahoj teorie, vítej praxe! :) Jak jste na tom vy s prázdninami? Nějaké změny na školách? :)))

Jak jsem si zkurvila život!

26. srpna 2012 v 16:49 About Me
Říká se, že chybovat je lidské, slyšela jsem to minimálně 1000x... Asi s tím souhlasím, asi to tak vážně je, ale nepříde mi lidské, když někdo udělá stejnou chybu 3x za sebou. Přesně jako jsem to udělala já.
Také se říká, že člověk si uvědomí o co přišel, až když o to úplně příde. Zase to na mě úplně sedí... Nevážila jsem si toho co mám..nebo spíš měla. Tak dlouho jsem to pokoušela, až jsem o to..spíš o někoho naprosto přišla... A teď? Teď píšu tenhle článek a přes slzy skoro nevidím, co vlastně píšu.
Hlavu mám plnou zblázněných myšlenek, které se upínají jen a jen na to, co jsem udělala...na to, o koho jsem vlastně přišla...
Teď se tomu člověku nemůžu podívat ani do očí. Tolik lží,tolik podvodů, tolik nezájmu. A teď mi zbyly jen slzy...vzpomínky.
Tak strašně bych potřebovala udělat spoustu věcí, ale nemám na to náladu a chuť už vůbec ne...
Své myšlenky a pocity prostě nemůžu vypsat, prostě to nejde..

Opožděně o Sázava Festu + Co se dělo

12. srpna 2012 v 12:59 About Me
Ahooj, moc Vás všechny zdravím, ačkoliv to teď vypadá tak, že jsem se na blog vykašlala, není to tak úplně pravda. Možná jen trochu, protože jsem do dnešního dne nenašla čas ani chuť sem něco napsat. Napsat něco o úžasném Sázava Festu, na který bych se ráda podívala i příští rok. Kapely, které se tam ukázaly, většinou neměly chybu a já si to užívala jako dlouho nic. Například při vystupování UDG jsem měla husí kůži a nemyslela na nic jiného, než na ty úžasné texty a melodie. To samé platilo o Mandrage, Nightwork, Xindlu X, Charlie Straight a mnoha dalších skvělých skupinkách. Navíc jsem měla možnost poznat i spousty do té doby pro mě neznámých kapel, které jsem si okamžitě zamilovala! Mé srdce si také naprosto získali Koblížci, které jsem znala již několik let přes SF :)

A když už se nám nezamlouvala žádná kapela, šly jsme pařit do Promo Stage, kde o zábavu nebyla nouze a my byly schopné pařit až do úplného konce. Díky tomu jsme se dostávaly ke stanu až tak kolem 4 hodiny ranní a než jsme se vybreptaly, bylo hnusných 5 hodin ráno. Opravdu jsme toho moc nenaspaly, protože už v 8 ráno bylo ve stanu takové neuvěřitelné vedro, že se tam člověk prostě nevyspal. Po snídani jsme chodili každý den k rybníčku, který byl asi kilometr od fesťáku. Ne jen že jsme se ochladily, ale také byly chvíli v klidu a relaxovaly.

Stalo se tam strašně moc příjemných, ale i pár nepříjemných věcí, na které s chutí zapomínáme a vzpomínáme jen na to pěkné. Teď už jen vzpomínáme a těšíme se na další ročník tohoto úžasného fesťáku.. :)


Teď se zase vrátím trošku do přítomnosti a zkusím tak trochu nastínit situaci, která se u mě právě odehrává a já díky tomu nemám náladu ani na blog. Nehodlám tu ale vytahovat nějaké detaily, protože tohle je pro mě až moc "Top Secret" a vykřikovat to do celého světa je pro mě nepřijatelné. A také nepříjemné to neustále vytahovat na povrch a neustále se v tom šťourat, ale s přítelem jsme teď měli poměrně silnou krizi, která se už uklidňuje a vypadá, že zase bude vše dobré. Díky této krizi jsem přišla o hodně "přátel" a získala tím různé přezdívky. Teď s přítelem děláme vše proto, aby se vše vrátilo do starých kolejí a každý z nás se snaží dát do ústraní pár věcí.